Výchova bez ponižování

Děti nepotřebují peskovat. Nechovejte se k nim jako dozorci, ale jako průvodci.

12:47
Jana Šulistová

Jana Šulistová
Publicistka

23. 1. 2024

Těší mě, že už nemusím nikoho vychovávat – ani psa jsem si znovu nepořídila. Jsem totiž totálně nepedagogický typ. Mám sice trpělivost na rozmotávání klubíček a titěrné ruční práce, ale klid a rozvaha při stém opakování téhož mi prostě chybí.

Po zákrutech každého dospěláckého psychotématu, o kterém píšu, nakonec vždycky dojdu ke kořenům v dětství. Téměř všechno, co nás těší i trápí, prostě začíná v rukách rodičů. Pokud jsou vlídné, milující, respektující, tvořivé a zároveň schopné poskytnout oporu nezraňujících hranic, máme start do života náramně ulehčený. I s překážkami si většinou umíme poradit laskavě, kreativně a s nadějí, že všechno dobře dopadne.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Nespravedlnost v práci

Míň peněz, horší podmínky, neférové hodnocení. Jak se bránit?

11 min

Důvěřuj procesu

Změna se děje, i když není vidět. Mnohdy pomůže nechat věci jít jejich cestou.

16 min

Nemůžu tě mít

Vídáme se, jsme kamarádi. Nebo cítím něco víc? Jenže druhý už vztah má.

14 min

Vnitřní scénáře

Nebuď důležitý. Takovou zprávu si můžeme odnést z dětství do života. Jak se jí zbavit?

14 min

Osobní maják

Když víme, na čem nám záleží, naše cesta není vždy snadná. Má ale smysl.

8 min

23. 1. 2024

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.